Jak postavit stezku pro bosé nohy svépomocí

Zhruba poloviny léta 2014 se na nás průběžně obracíte s dotazy ,,jak na to?“, jak postavit stezku, chodník, či hřiště pro bosé nohy.

Nejčastěji se nás  ptáte na technické parametry, typy výplní, náročnost na údržbu a také na to, kolik by to celé stálo.

Nuže, zde máme návod na vybudování chodníku pro bosé nohy svépomocí.

• Šířka chodníku, délka jednotlivých polí

Šířka chodníku by měla činit 0,75 m až 1 m.

Jednotlivá pole obsahující povrchy by měla být dlouhá zhruba od 1,5 m do 4 m.

Povrchovou zeminu postačí odkopat maximálně do 10 cm. Do takto připraveného prostoru je možné položit vodopropustnou, ideálně tmavou zahradní pásovinu, například černou mulčovací fólii, která nepropouští světlo, čímž téměř stoprocentně znemožňuje růst plevele.

• Obrubníky

Okraje stezky lze od okolního prostřední oddělit obrubníky. Ty napomáhají držet tvar i výplň stezky a zabraňují růstu plevele. Je-li stezka bosou nohou bez obrubníku, bude zapotřebí její častější údržba a odstraňování plevele.

Neviditelné a plastové obrubníky

Charakteristika: pružnost, lze tvarovat do libovolných tvarů, trvanlivost, ceny se liší podle typu, snadná instalace, lze zakoupit ve všech obchodech se zahradním vybavením

Dřevěné obrubníky (trámky, kulatina, upravené větve stromů)

Charakteristika: přírodní materiál, kulatinu i trámky lze zakoupit v obchodech OBI, Baumax, Hornbach a podobně. 

Dřevo na výrobu obrubníků lze také získat od lesního správce, nebo zdarma při výseku náletových dřevin.

Jednotlivá pole a úseky doporučujeme spojovat čepy, nikoliv hřebíky a to z bezpečnostních důvodů. Dřevo je materiál náchylnější na vlivy okolního prostředí, zpravidla bude nutná častější údržba.

Betonové a kamenné obrubníky

Výhodou je bezesporu trvanlivost a atraktivní vzhled, nevýhodou riziko odcizení, vyšší cena a časově náročnější instalace. 

• Materiál povrchu (výplně jednotlivých polí)

Povrchy polí  na začátku stezky by měly být tvořeny z jemnějšího, chodidlům příjemného materiálu. Takového, který je většině lidí příjemný, jako je např. písek, kameny, jemný štěrk, hladké dřevěné příčky z půlkulatiny (o průměru 8-12 cm, bez mezer vedle sebe) a podobně, jehličí a podobně. Bosá chodidla netrénovaného člověka se tak nenásilně a příjemnou formou adaptují na bosou chůzi a připraví se na i na obtížnější typ terénu, který místy bude následovat. Obtížnější terény (např. úseky z hrubších materiálů by však měly být krátké (kratší pole) a po přejití obtížnějšího terénu by měl opět následovat příjemný terén, aby chodidla mohla zrelaxovat. Příjemné terény by měly převažovat (alespoň ¾ cesty). Mějte na paměti, že zážitkový chodník, nesmí být pomůckou pro masochisty, ale měl by návštěvníkovi zprostředkovat kouzlo bosé chůze, zrelaxovat ho a pozitivně naladit. Neměl by od bosé chůze odradit, ale naopak mu ukázat její příjemnou stránku.

Vybudovali jste stezku, chodník, či hřiště svépomocí?

 Prosíme, pošlete nám foto na 

bosaturistika@bosaturistika.cz