Šel bos do obchodního centra, vyhodili ho. Má na to ochranka právo?

08/05/2014 13:42

Občas se k nám donesou  stížnosti zákazníků obchodních center na chování ochranky, která, někdy až nevybíravým způsobem bosé zákazníky z OC, někdy i za účasti policie vykazuje. Rozhodli jsme proto se udělat podrobnou právní analýzu této problematiky a ač je níže uvedený text malinko obsáhlý, věříme, že vám může být ku prospěchu.  Reagujeme formou odpovědí na nejčastější otázky, se kterými se setkáváme. Na dotazy odpovídá expert na veřejné a občanské právo, Mgr. David Mrhač.

 

Mají na to však pracovníci ostrahy OC právo?

Jsme přesvědčeni, že ve většině případů nikoliv a to z důvodů, které budou rozepsány níže. Primárním pramenem práva je   čl. 2,odst. 4, zák. č. 1/1993 Sb. (Ústava ČR): ,, Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Listina základních lidských práv a svobod, zák.č. 2/1993 Sb., v čl.4 odst.1 říká: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Je nutno však také říci, že  ,,Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“  § 1 ods.2, zák.č. 89/2012 Sb.

K takovému ujednání může dojít konkludentně  mezi OC a zákazníkem například akceptací Návštěvního řádu ze strany zákazníka, přičemž však příslušná ustanovení  Návštěvního řádu, nebo jejich výklad, nesmí být koncipována nebo vykládána v rozporu s výše zmíněnými právními normami zák. č. 1/1993 Sb., zák č. 2/1993 Sb., a zák. č. 89/2012 Sb.  Podrobněji bude tato problematika popsána níže.

Mohu uspět se stížností na ochranku u managementu OC?

Ano. Zaznamenali jsme případy, kdy se management OC zákazníkovi za chování ochranky omluvil za pochybení konkrétních pracovníků, přeškolil je, případně i potrestal. Pokud Vás odbude správce konkrétního OC, můžete se obrátit na přímo na centrálu společnosti, která OC provozuje.

 

Ochranka OC odkazuje na porušení návštěvního řádu OC. Co znamená být slušně oblečen?

Za prvé je třeba říct, že Návštěvní řád OC by měl být umístěn při vstupu do OC tak, aby se s ním návštěvník, do OC vstupující mohl seznámit. Nemůže-li se návštěvník s  Návštěvním řádem seznámit, těžko mu lze vytýkat, že jej porušuje.

,,Být slušně oblečen“, ,,nerušit oblečením“, ,,nebudit veřejné pohoršení“ jsou dle právní terminologie tzv. ,,neurčité pojmy“, pod kterými není přesně definován jejich obsah a je nutno analogicky použít (půjčíme-li si terminologii správního práva) obdobu tzv. institutu správního uvážení, což je vlastně subjektivní posouzení skutkového stavu tak, aby bylo možné konstatovat, zda určité chování  či stav, porušuje příslušné normativní pravidlo.  

Vzbuzuji tedy bosýma nohama v OC veřejné pohoršení, nebo jednání odporující mravnosti?  

Veřejné pohoršení, či jednání odporučující mravnosti jsou, jak již bylo řečeno, neurčité pojmy, pod kterými si lze představit ledacos. Vodítkem, k vymezení naplnění skutkové podstaty výše uvedených neurčitých pojmů může pomoci judikát Nejvyššího správního soudu 2 As 69/2003 – 50, ve kterém je konstatováno: 

 "Veřejné pohoršení" ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích nastává v případě současného naplnění tří znaků: musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje."

Obdobně se NSS vyjádřil i k neurčitému pojmu ,,odporující mravnosti“. Kasační stížnost, kterou NSS řešil se týkala veřejného obnažování. Šlo o případ muže, který byl pokutován za to, že se na svém pozemku pohyboval jen v bederní roušce. NSS se muže ve svém rozsudku zastal, když konstatoval: 

"Veřejné sebeobnažování může být jistě pohoršující, je-li spojeno s kontextem sexuálním, jenž ostatně bývá pohoršující sám o sobě; může být rovněž pohoršující, pokud upozorňuje na nějakou tělesnou abnormalitu; či v některých dalších souvislostech včetně té, kdy je sebeobnažení motivováno právě snahou pohoršit (například manifestační sebeobnažení z recese, protestu či z důvodu sázky). Pokud ovšem k obnažení dochází bez těchto souvislostí a má spíše povahu nechtěného (neboť úmysl nebyl žalobci z důvodů uvedených výše nijak prokazován a on sám uváděl pohnutky zdravotní) důsledku nedostatečného oblečení, jako je tomu v tomto případě, je takové jednání jistě méně pohoršlivé, než například využívání výrazněji obnažených těl v některých reklamách i audiovizuálních dílech obecně, v rámci různých happeningů a manifestací či na nudistických plážích mnohdy pozorovatelných z veřejných prostranství a tedy také veřejně přístupných zrakem. V souvislosti s touto širokou přístupností nahoty v médiích či na veřejnosti probíhá sice setrvale veřejná diskuse o její mravnosti či nemravnosti, i to však svědčí o tom, že pohoršující povaha nahoty lidského těla je v rámci soudobé společnosti spíše otázkou diskuse, než otázkou všeobecného odmítání nutného pro shledání veřejného pohoršení.“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že chození naboso v OC nemůže být chápáno jako  veřejné pohoršování ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 o přestupcích. 

Ochranka OC na mě zavolala policii a policie mě vyzvala pod hrozbou pokuty k opuštění OC. Má na to právo?

Policie musí při projednávání přestupku na místě obviněnému sdělit, na základě jakého konkrétního paragrafu příslušného zákona mu chce blokovou pokutu udělit.

Při projednávání přestupku veřejného pohoršení však správní orgán (policista), ,,neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti.“ – opět judikát NSS č. 2 As 69/2003 – 50.

Pokud  vám police sdělí obvinění z přestupku a vyzve k zaplacení pokuty, sdělte jí, že přestupek chcete řešit ve správním řízení podle zák. č. 200/1990 Sb, o přestupcích. Pravděpodobně vám také může být sděleno obvinění z přestupku neuposlechnutí  výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci §47 odst. 1, a) /pozor – primárně platí – uposlechnout a pak si jít stěžovat/ ovšem tato výzva by měla být odůvodněna pácháním přestupku podle §47, odst.1, c), vzbuzování veřejného pohoršování, což ale chůze naboso nenaplňuje.

V případě obvinění z přestupku podle § 47 odst. 1 písm. c) – veřejné pohoršování trvejte na projednávání ve správním řízení.

Avšak pozor!  V případě výstrahy z obvinění z přestupku §47 odst. 1, a) neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci (výzva k opuštění prostoru OC) - však postupujte podle § 175 a násl. zák. č. 500/2004 Sb., a podejte stížnost proti postupu správního orgánuZdůraznujeme, že výzvy k opuštění OC v daný moment musíte uposlechnout, avšak zároveň máte právo podat stížnost.Stížnost podejte ihned na místě, nenechte se odraditstížnost nechejte zaprotokolovat a kopii si uschovejte. Mějte však zároveň na paměti, že výzvy úřední osoby je třeba vždy uposlechnout. Ve stížnosti by měl být zaprotokolován právní důvod, pro který vás z OC vykazují, včetně odkazu na příslušnou právní normu, podle které tak činí (např. že se pohybem naboso v OC dopuštíte veřejného pohoršování). 

Neuspěl jsem v přestupkovém řízení v I stupni, neuspěl  jsme ani při odvolání. Jak se mohu dále bránit? 

Podejte do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí žalobu ke správnímu soudu, podle zák č. 150/2002 Sb.,

Se stížností jsem proti postupu správního orgánu jsem neuspěl. Jak se mohu dále bránit? 

Požádejte o přešetření způsobu  vyřízení stížnosti. Postupujte podle § 175 odst. 7) zák. č. 500/2004 Sb.,  Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Nebude-li ani poté s vyřízením stížnosti spokojeni, podejte ve lhůtě dvou měsíců žalobu na nezákonný zásah  ke správnímu soudu. (Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.) § 82 zák. č. 150/2002 Sb.)

 

Mohu se ještě jinak bránit, když jsem neuspěl ve správním řízení ani se stížností a soudit se nechci? 

Ano. Můžete podat stížnost veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi). Mějte však na paměti, že stížnost můžete podat, pokud nesouhlasíte s rozhodnutím či postupem úřadu, nebo když se k vám úředník chová nevhodně či arogantně. Nelze tedy k ombudsmanovi podat stížnost na chování ochranky OC, to nejsou úřední osoby. Avšak k ochránci by měl směřovat podnět až poté, co stěžovatel k vyřešení svého problému vyčerpal běžně dostupné možnosti, které nabízí právní úprava (odvolání, stížnosti). Stěžovatel proto musí doložit, že se na úřad, kterého se podnět týká, sám obrátil a neúspěšně ho žádal o nápravu. Jak podat stížnost k ombudsmanovi naleznete zde.

 

Zpracoval: Mgr. David Mrhač

 
 

 

Aktuální kalendář

 2019 - 2020

výlety a aktivity
 
TIP NA VÁNOČNÍ DÁREK:
 
23. 3. 2020 (sobota)
 
1 voucher je pro 2 osoby
 
 
 
 
 
 
 
 
 s držitelem oficiálního českého rekordu v počtu převedených lidí přes žhavé uhlí
 
 
Zveme vás rovněž na výlety pořádané panem Mgr. Igorem Sloukou:
 
DALŠÍ VÝLETY A AKCE
 
 
 
 

Cíle  našeho spolkujsou:

 Sdružovat a podporovat občany, kteří rádi cestují, sportují a podnikají výlety, vandry, turistiku a jiné aktivity nejraději bosí.

— Popularizace chůze naboso,  bosé turistiky, sportů a dalších aktivit prováděných bez obuvi.

— Šíření osvěty  a boření mýtů  o chůzi naboso z hlediska jejího přínosu a  prospěšnosti na lidské zdraví.

— Podnikání společných akcí naboso, zejména provozování ,,bosé turistiky“.

 

 Pojdte se zout a společně s námi poznávat krásu naší přírody všemi pěti smysly.

 Pobočky a pobočné spolky 

  

  Mezinárodní pobočky   

          Virtuální prohlídka         

 

  Stavíme bosé stezky  

       Naše know how       Takhle pracujeme.

 

 
 
 
 
 

Contact

Bosá turistika, z.s. Plzeňská 177/59
Beroun-Město 266 01
IČO: 01776282
Číslo účtu: 2200453812/2010

Spolek, zapsaný pod sp. zn. L 25846, vedené u Městského soudu v Praze.
ID schránky: b6tjr57
Tel.: +420 607 511 946
bosaturistika@email.cz